Seznam viceprezidentů Brazílie
Viceprezident Brazilské federativní republiky | |
---|---|
přístav. Viceprezident República Federativa do Brasil | |
![]() Standard brazilského viceprezidenta | |
![]() Pozice drží Antonio Amilton Martins Mouran od 1. ledna 2019 | |
Pozice | |
Rezidence | Palác Jabourou , Brasilia |
Funkční | 4 roky, ne více než 2 funkční období |
Objevil se | 26. února 1891 |
za prvé | Florianu Vieira Peixoto |
místo | vice-presidencia.gov.br |
Viceprezident Brazilské federativní republiky ( port of Vice-presidente da República Federativa do Brasil ), oficiálně také viceprezident republiky ( port of Vice-presidente da República ), neoficiálně viceprezident Brazílie ( port of Vice -presidente do Brasil ), - druhý nejvýznamnější úředník ve výkonné moci Brazílie . Viceprezident zastupuje prezidenta , pokud tento není schopen plnit své povinnosti, a zastává jeho funkci v případě uvolnění místa. Podle současné ústavy , která vstoupila v platnost v roce 1988, je volen na čtyřleté období s právem být jednou znovu zvolen[1] .
V letech 1891 až 1934 a 1946 až 1964 byl ex-officio viceprezident prezidentem brazilského federálního senátu [2] [3] .
Oficiální rezidencí viceprezidenta je palác Jaburu ( port. Palácio do Jaburu ), který se nachází v hlavním městě země Brasilia poblíž paláce Alvorada - prezidentské rezidence, pojmenované po ptáku yabiru . Architektem projektu rezidence byl Oscar Niemeyer , stavba byla dokončena v roce 1977 [4] .
První období (1891-1930)
Poprvé byla funkce viceprezidenta Brazílie zřízena vyhlášením První brazilské republiky 15. listopadu 1889 v důsledku vojensko-politického převratu organizovaného maršálem Deodoru da Fonseca , který oznámil vytvoření Republiky Spojených států Brazílie ( port República dos Estados Unidos do Brasil ) [5] . Vývoj republikánské ústavy skončilo jeho schválením 24. února 1891 [2] . Na druhý den v Národním kongresu , prezidentské volby Fonseca zvítězila v tandemu s Florianou Peixotovou jako viceprezidentkou; ve stejném roce byla Fonseca nucena rezignovat a přenést pravomoci na viceprezidenta Peixhota, což byl první případ opakovaného následného dočasného či trvalého nahrazení prezidentského úřadu viceprezidentem země [6] .
V důsledku revoluce roku 1930, která vyvrcholila vytvořením režimu „Nového státu“ v čele s Getuliem Vargasem byl zrušen post viceprezidenta země [7] .
Kurzíva na světle růžovém pozadí ukazuje počáteční a koncová data trvalého nahrazení viceprezidenta v předsednictví. Kurzíva na šedém pozadí ukazuje počáteční a koncová data pro prozatímní úřad viceprezidenta prezidenta země.
Druhé období (od roku 1946)
Završení patnáctileté "Vargovy éry" (období autoritářského režimu Getulia Vargase ) [7] demokratická prezidentská a parlamentní volby konané 2. prosince 1945 zahrnovaly volbu osoby do funkce viceprezidenta země, která složila přísahu 31. ledna 1946 , Nereu de Oliveira Ramus [33] . Funkce viceprezidenta byla oficiálně obnovena ústavním shromážděním přijatým 18. září 1946 , ústava z roku 1946 , podle kterého byl i předsedou Federálního senátu [3] . Po vojenském převratu v roce 1964 byly ukončeny pravomoci místopředsedy pro vedení horní komory Národního kongresu , což bylo zakotveno v následné ústavě z roku 1967 , kterým byl stanoven nový název státu Brazilská federativní republika ( port. República Federativa do Brasil ) [5] [34] , a současná ústava z roku 1988[1] .
Kurzíva na světle růžovém pozadí ukazuje počáteční a koncová data trvalého nahrazení viceprezidenta v předsednictví. Kurzíva na šedém pozadí ukazuje počáteční a koncová data pro prozatímní úřad viceprezidenta prezidenta země.
См. также
Примечания
- Комментарии
- ↑ Принял исполнение полномочий президента Республики Соединённых Штатов Бразилии после отставки Деодору да Фонсеки .
- ↑ Исполнял полномочия президента Республики Соединённых Штатов Бразилии во время болезни Пруденти ди Морайса .
- ↑ 1 2 3 4 5 Или Республиканская партия штата Минас-Жерайс .
- ↑ Принял полномочия президента Республики Соединённых Штатов Бразилии в связи со смертью Афонсу Пены .
- ↑ Притупил к исполнению полномочий президента Республики Соединённых Штатов Бразилии в связи c болезнью избранного президентом Франсиску Родригиса Алвиса , до инаугурации заболевшего испанским гриппом .
- ↑ Принял полномочия президента Республики Соединённых Штатов Бразилии в связи со смертью избранного президентом Франсиску Родригиса Алвиса .
- ↑ Скончался на посту вице-президента.
- ↑ Вернулся к обязанностям вице-президента со вступлением на пост президента избранного на внеочередных выборах Эпитасиу Песоа .
- ↑ Или Республиканская партия штата Пернамбуку ( порт. Partido Republicano de Pernambuco ).
- ↑ Покинул пост в результате революции .
- ↑ Или Республиканская партия штата Баия .
- ↑ Фактически до 8 ноября 1955 года, когда в связи с его болезнью исполнение обязанностей было возложено на президента Палаты депутатов Бразилии ( порт. Presidente da Câmara dos Deputados do Brasil ) Карлуса Коимбру да Луса , а с 11 ноября 1955 года — на вице-президента Федерального сената Бразилии ( порт. Vice-Presidente do Senado Federal do Brasil ) Нереу ди Оливейру Рамуса .
- ↑ Принял полномочия как вице-президент после самоубийства Жетулиу Варгаса .
- ↑ Свергнут в результате военного переворота .
- ↑ Принял полномочия как вице-президент в связи с отставкой Жаниу Куадруса .
- ↑ Социал-демократическая партия была распущена 27 октября 1965 года.
- ↑ Альянс национального обновления был основан в 1965 году и официально зарегистрирован 4 апреля 1966 года.
- ↑ Фактически утратил полномочия в связи с созданием временной правительственной хунты ( порт. Junta Governativa Provisória ) в составе министров трёх (по родам войск) военных министерств, взявших на себя управление страной, воспрепятствовав передаче полномочий вице-президенту П. Алейшу в связи с недееспособностью по медицинским показаниям Артура да Косты и Силвы , перенёсшего в этот день инсульт .
- ↑ Принял исполнение обязанностей президента в связи с болезнью сердца Жуана Фигейреду .
- ↑ Принял временные полномочия президента в связи с госпитализацией до инаугурации избранного президента Танкреду Невиса .
- ↑ Принял полномочия президента в связи со смертью Танкреду Невиса .
- ↑ Принял полномочия в связи с отстранением на время рассмотрения вопроса об импичменте Фернанду Колора ди Мелу .
- ↑ В связи с коррупционными обвинениями президента Фернанду Колора ди Мелу Итамар Франку покинул отождествляемую с его именем Партию национального восстановления и присоединился к Партии бразильского демократического движения и прогресса .
- ↑ Принял полномочия президента после отставки Фернанду Колора ди Мелу .
- ↑ 21 декабря 2006 года Либеральная партия Бразилии вошла во вновь образованную Республиканскую партию .
- ↑ Партия бразильского демократического движения и прогресса приняла название Бразильское демократическое движение 19 декабря 2017 года.
- ↑ Принял исполнение обязанностей президента в связи с отстранение на время рассмотрения вопроса об импичменте Дилмы Русеф .
- ↑ Принял полномочия как вице-президент после импичмента Дилмы Русеф .
- ↑ Принял исполнение обязанностей президента в связи с госпитализацией Жаира Болсонару , связанной с хирургическим восстановлением кишечного тракта , повреждённого в результате ножевого ранения брюшной полости во время предвыборного митинга 6 сентября 2018 года.
- Источники
- ↑ 1 2 Constituição da República Federativa do Brasil de 1988 . Presidência da República. Архивировано 5 августа 2021 года. (порт.)
- ↑ 1 2 Constituição da República dos Estados Unidos do Brasil (de 24 de fevereiro de 1891) . Presidência da República. Архивировано 12 ноября 2020 года. (порт.)
- ↑ 1 2 Constituição da República dos Estados Unidos do Brasil (de 18 de Setembro de 1946) . Presidência da República. Архивировано 5 августа 2021 года. (порт.)
- ↑ Palácio do Jaburu . Presidência da República. Архивировано 7 августа 2021 года. (порт.)
- ↑ 1 2 Brazil: Polity Style: 1815—2021 . Archontology. Архивировано 14 марта 2021 года. (англ.)
- ↑ Silva, Hélio. Deodoro, proclamação da República, 1889—1894. — São Paulo: Grupo de Comunicação Três, 1983. — 175 с. (порт.)
- ↑ 1 2 Neto, Lira. Getúlio 1930—1945: Do Governo Provisório à Ditadura do Estado Novo. — São Paulo: Cia das Letras, 2013. — 491 с. — ISBN 978-8-535-92304-9 ). (порт.)
- ↑ Peixoto, Floriano . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 9 апреля 2021 года. (порт.)
- ↑ Natale Netto, João. Floriano, O Marechal Implacavel. — São Paulo: Novo Século, 2008. — 248 с. — ISBN 978-8-576-79190-4 ). (порт.)
- ↑ Manuel Vitorino Pereira (недоступная ссылка) . Senado Federal. Архивировано 24 февраля 2019 года. (порт.)
- ↑ Noronha Sarmento, Silvia. Vitorino, Manuel . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 19 февраля 2019 года. (порт.)
- ↑ Frazão, Dilva. Rosa e Silva . eBiografia. Архивировано 21 июля 2021 года. (порт.)
- ↑ Francisco de Assis Rosa e Silva . Câmara dos Deputados. Архивировано 22 июля 2021 года. (порт.)
- ↑ Lana, Vanessa. Brandão, Silviano . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 21 июля 2021 года. (порт.)
- ↑ Francisco Silviano de Almeida Brandão . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 22 июля 2021 года. (порт.)
- ↑ Ribeiro Viscardi, Cláudia Maria. Pena, Afonso . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 22 июля 2021 года. (порт.)
- ↑ Lacombe, Américo Jacobina. Afonso Pena e sua época. — Rio de Janeiro: José Olympio Editora, 1986. — 504 с. — ISBN 978-8-503-00124-3 ). (порт.)
- ↑ Peçanha, Nilo . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 13 декабря 2020 года. (порт.)
- ↑ Assumpção Santiago, Sindulfo de. Nilo Peçanha: uma época política. — Niterói, RJ: Livraria e Editôra Sete, 1962. — 100) с. (порт.)
- ↑ Faria, Helena. Brás, Venceslau . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 23 июля 2021 года. (порт.)
- ↑ Cavalcanti, Pedro. A presidência Wenceslau Braz: 1914—1918. — Brasília: Editora Universidade de Brasília, 1981. — 130) с. (порт.)
- ↑ 1 2 Carneiro, Alan. Santos, Urbano . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 27 марта 2019 года. (порт.)
- ↑ 1 2 Urbano Santos da Costa Araújo (недоступная ссылка) . Senado Federal. Архивировано 31 октября 2018 года. (порт.)
- ↑ Ribeiro Viscardi, Cláudia Maria. Moreira, Delfim . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 13 июля 2020 года. (порт.)
- ↑ Delfim Moreira da Costa Ribeiro . EcuRed. Архивировано 24 сентября 2020 года. (исп.)
- ↑ Lana, Vanessa. Paiva, Bueno de . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 23 июля 2021 года. (порт.)
- ↑ Francisco Álvaro Bueno de Paiva (недоступная ссылка) . Senado Federal. Архивировано 21 июля 2016 года. (порт.)
- ↑ Luz Moreira, Regina da. Coimbra, Estácio . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 24 января 2019 года. (порт.)
- ↑ Estácio de Albuquerque Coimbra (недоступная ссылка) . Senado Federal. Архивировано 24 июля 2016 года. (порт.)
- ↑ Faria, Helena. Viana, Melo . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 27 июля 2021 года. (порт.)
- ↑ Fernando de Mello Viana (недоступная ссылка) . Senado Federal. Архивировано 22 октября 2018 года. (порт.)
- ↑ Novais Sampaio, Consuelo. Soares, Vital . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 27 марта 2019 года. (порт.)
- ↑ 1 2 Ramos, Nereu . Fundação Getulio Vargas. Архивировано 5 августа 2021 года. (порт.)
- ↑ Constituição da República Federativa do Brasil (de 1967) . Presidência da República. Архивировано 5 августа 2021 года. (порт.)
- ↑ Nereu Ramos . EcuRed. Архивировано 24 сентября 2020 года. (исп.)
- ↑ Café Filho . EcuRed. Архивировано 13 августа 2020 года. (исп.)
- ↑ Silva, Hélio. Café Filho, a crise institucional, 1954—1955. — São Paulo: Grupo de Comunicação Três, 1983. — 163 с. (порт.)
- ↑ Гуларт // Большая российская энциклопедия : [в 35 т.] / гл. ред. Ю. С. Осипов . — М. : Большая российская энциклопедия, 2004—2017.
- ↑ Lopez, Luiz Roberto. Joao Goulart (Rio Grande politico). — Brasília, DF: Instituto Euvaldo Lodi, 1990. — 106 с. — ISBN 978-8-570-63087-2 . (порт.)
- ↑ José Maria Alkmin . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 28 июля 2021 года. (порт.)
- ↑ Alkmin, José Maria . Fundação Getulio Vargas. Архивировано 5 августа 2021 года. (порт.)
- ↑ Pedro Aleixo . Centro de Pesquisa e Documentação de História Contemporânea do Brasil. Архивировано 30 июля 2021 года. (порт.)
- ↑ Aleixo, Pedro . Fundação Getulio Vargas. Архивировано 5 августа 2021 года. (порт.)
- ↑ Augusto Rademaker . EcuRed. Архивировано 19 сентября 2020 года. (исп.)
- ↑ Augusto Hamann Rademaker Grünewald . Fundação Getulio Vargas. Архивировано 5 августа 2021 года. (порт.)
- ↑ Adalberto Pereira dos Santos . Folha de S. Paulo. Архивировано 21 июля 2021 года. (порт.)
- ↑ Santos, Adalberto Pereira dos . Fundação Getulio Vargas. Архивировано 5 августа 2021 года. (порт.)
- ↑ Antônio Aureliano Chaves de Mendonça . Governo do Estado de Minas Gerais. Архивировано 30 июля 2021 года. (порт.)
- ↑ Morre o ex-vice-presidente Aureliano Chaves . Epoca. Архивировано 5 августа 2021 года. (порт.)
- ↑ José Sarney . CIDOB. Архивировано 8 ноября 2020 года. (исп.)
- ↑ Echeverria, Regina. Sarney: a biografia. — Rio de Janeiro: Leya, 2011. — 622 с. — ISBN 978-8-580-44112-3 . (порт.)
- ↑ Itamar Franco . CIDOB. Архивировано 6 ноября 2020 года. (исп.)
- ↑ Itamar Franco . EcuRed. Архивировано 8 августа 2020 года. (исп.)
- ↑ Marco Antônio de Oliveira Maciel . Fundação Getulio Vargas. Архивировано 5 августа 2021 года. (порт.)
- ↑ Wrigt, Jorge Roberto. Morre, em Brasília, o ex-vice-presidente da República Marco Maciel . Jornal Contа́bil. Архивировано 4 августа 2021 года. (порт.)
- ↑ Cantanhêde, Eliane. José Alencar — Amor à vida: A saga de um brasileiro. — Rio de Janeiro: Sextante, 2010. — 400 с. — ISBN 978-8-575-42624-1 . (порт.)
- ↑ Ex-vice-presidente José Alencar morre aos 79 anos . G1. Архивировано 5 августа 2021 года. (порт.)
- ↑ Michel Temer . CIDOB. Архивировано 5 ноября 2020 года. (исп.)
- ↑ Michel Temer . EcuRed. Архивировано 4 февраля 2020 года. (исп.)
- ↑ Hamilton Mourão . EcuRed. Архивировано 28 января 2020 года. (исп.)
- ↑ Biografia Resumida do Vice-Presidente da República . Planalto. Архивировано 11 марта 2021 года. (порт.)
Литература
- Diccionario bibliographico brazileiro / Sacramento Blake, Augusto Victorino Alves (creator). — 2 (1: Rio de Janeiro: Typographia Nacional, 1883—1902). — Charleston, SС: Nabu Press, 2012. — Т. 1—7 / vols: 1 (A—B), 2 (C—F), 3 (F—J), 4 (J), 5 (J—L), 6 (M—P), 7 (P—Z). — 478 с. — ISBN 978-1-275-15956-3 . (порт.)
- Elections in the Americas: A Data Handbook / Nohlen, Dieter. — Oxford: Oxford University Press, 2005. — Т. 2 (South America). — 618 с. — ISBN 978-0-199-28358-3 . (англ.)
- Presidentes do Brasil / Universidade Estácio de Sá. — Rio de Janeiro: Cultura Editores, 2002. — 931 с. — ISBN 978-8-529-30080-1 . (порт.)
- Macedo, Joaquim Manuel de. Anno Biographico Brazileiro. — Charleston, SС: Nabu Press, 2010. — Т. 1. — 550 с. — ISBN 978-1-147-89648-0 . (порт.)
- Macedo, Joaquim Manuel de. Anno Biographico Brazileiro. — Charleston, SС: Nabu Press, 2010. — Т. 2. — 554 с. — ISBN 978-1-146-16356-9 . (порт.)
- Macedo, Joaquim Manuel de. Anno Biographico Brazileiro. — Charleston, SС: Nabu Press, 2010. — Т. 3. — 640 с. — ISBN 978-1-144-96917-0 . (порт.)
- Souza, Worney Almeida de. A república ea história dos presidentes do Brasil. — São Paulo: Discovery Publicações, 2017. — 160 с. — ISBN 978-8-584-17141-5 . (порт.)
- Vianna, Hélio. História do Brasil: periodo colonial, monarquia e república. — 12. — São Paulo: Edições Melhoramentos Editora da Universidade de São Paulo, 1975. — 668 с. (порт.)
Ссылки
Этот список входит в число избранных списков и порталов русскоязычного раздела Википедии. |